Tradiční hranice mezi státem a trhem už je překonaná. Vstupuje nová síla, komunitní ekonomika. Objevují se družstva, sdílená vlastnictví, crowdfunding nebo lokální měny. Jaké mají výhody a jaká je jejich budoucnost?
Mezi trhem a státem
Desítky let jsme pohlíželi na ekonomiku jako na místo, ve které figuruje klasický trh a následně stát a jeho aktivity. Poměrnou novinkou, nebo znovuobjevenou skutečností, je třetí proud aktivit. Ty bychom mohli nazvat jako kooperativní nebo komunitní fungování trhu. Jsou to konkrétní subjekty, praktiky i finanční nástroje. Do komunitní ekonomiky se zapojují družstva, komunitní toky peněz, crowdfunding, ale i sdílené vlastnictví. Lidé vytvářejí různé ekonomické mikrosystémy, které přinášejí výhody všem zapojeným stranám.
Komunitní ekonomiky se vracejí
Družstva, vzájemné záložny ani sdílení majetku není žádnou novinkou. Mění se ale přístup, správa, použité technologie i společenské podmínky.
Rostoucí nejistota a globalizace vede řadu lidí k hledání alternativních cest pro obchodování, podnikání nebo zajištění nejrůznějších potřeb. Rozmachu pomáhají digitální platformy, sociální sítě a nové platební technologie.
Významný sektor ekonomiky
Komunitní ekonomika není žádnou Popelkou. Stává se významnou součástí ekonomického systému. Miliony podniků fungují jako družstva, roste využívání crowdfundingu nebo P2P trhů. Dokonce se začínají objevovat lokální platební systémy například ve formě nejrůznějších kreditů pro zapojené členy. Nejsou náhradou tradiční měny, spíše jejím doplňkem. Nabízejí slevy, věrnostní odměny nebo bonusy.
Například u družstev členové sami rozhodují o výrobě, rozdělení zisku nebo strategii. Rozhodovací model maže rozdíly mezi vlastnictvím a vedením (řízením), zároveň klade důraz na dlouhodobou udržitelnost namísto okamžitého zisku.
Komunita jako investor
Veřejně prospěšné projekty se stále častěji financují prostřednictvím crowdfundingu. Získávají se peněžní prostředky na projekty, které by nemohly být financovány tradičním bankovním úvěrem. Po realizaci obvykle projekt nenese okamžitý (někdy ani pozdější) finanční efekt, ale má společenskou hodnotu. Často se na realizaci skládají drobní investoři z lokality a z peněz se buduje například dětské hřiště, koupaliště, upravují se veřejná prostranství, minimalizují rizika povodní aj.
Sdílené vlastnictví
Sdílené vlastnictví se objevuje jako poměrně nový trend v bydlení, ve výrobních podnicích (nákladné automatické linky) nebo v dopravních prostředcích. Zapojuje se i v energetických projektech, kdy například sdílená bioplynová elektrárna produkuje teplo pro celou čtvrť. S nedostatkem vhodných nemovitostí k bydlení za dostupnou cenu se objevují bytová družstva, která jsou alternativou k tradičnímu nájmu.
Výhody komunitní ekonomiky
Komunitní ekonomika přináší sociální kapitál. Lidé sdílí důvěru v menším kruhu, vznikají sítě vzájemné podpory a roste spojení s lokalitou. Komunita odráží potřeby zapojených osob a reaguje na ně. Posiluje obrat v regionu a rozvíjí zaměstnanost. Malým firmám umožňuje financovat projekty tam, kde tradiční úvěry selhávají. Je pružná a odolná, protože v malém měřítku se rychle přizpůsobí výkyvům a změnám.
Sdílené vlastnictví ovšem nese riziko selhání správy, družstva mají problém získat úvěrové zdroje a v crowdfundingu se mohou objevit neúspěšné projekty.
Přesto trendy ukazují, že komunitní ekonomiky budou hrát významnou roli v budoucnu. Lidé získávají vazbu v lokalitě, preferují se krátké dodavatelské řetězce, sílí tlak na odpovědnost firem a udržitelnost.
Třetí ekonomika ovšem nebude náhradou trhu ani státu, jen se více blíží lidem, dává větší možnost kontroly a má sociální hodnotu.
