Mimoparlamentní KDH kromě přijetí zákona o energetické chudobě znovu žádá vládu SR zřídit krizový štáb pro energie, dodávky plynu, ropy a diverzifikaci. Ten by měl následně předložit krizový plán, tedy scénáře při náhlém odpojení od ruských zdrojů a postup pro urychlenou diverzifikaci dodávek energonosičů na Slovensko. Uvedl to po skončení sobotního celoslovenského sněmu KDH v Košicích jeho opětovně zvolený předseda Milan Majerský.
„Vláda nedokázala za šest měsíců ani jen určit nejchudší skupiny, kterým je třeba adresně pomoci. Chybí zákon o energetické chudobě, který by to definoval. Jsme tak namísto účinné pomoci svědky plošných řešení a nárazových a nedotažených nápadů, které lidem nepomáhají řešit kardinální problém,“ konstatoval Majerský.
Balíček opatření, který předložila vláda, považuje strana za degradaci rodinné politiky na obranný štít při naplňování jiných záměrů, podle Majerského pomáhá i těm, kteří to nepotřebují a zároveň útočí na samosprávy. „Zvláštní kompenzační dávky mohou dokonce růst cen povzbuzovat, neboť podnítí ochotu lidí platit vyšší ceny, a tak působit ne protiinflačně, ale proinflačně,“ zdůrazňuje ekonomický expert KDH Jozef Hajko.
Křesťanští demokraté upozorňují, že právě vláda vydělává na rekordně vysokých cenách, protože z nich vybírá vyšší daň z přidané hodnoty (DPH). Daňové příjmy byly podle KDH k 31. květnu o miliardu eur vyšší než ve stejném období loňského roku, přičemž více než poloviční podíl měly na tom nadpříjmy z DPH. KDH podporuje přístup, aby se Slovensko přestalo zadlužovat a konečně spělo k vyrovnanému rozpočtu. „Na to se však nesmí zneužívat inflace. Řešením je rozdělit dodatečné příjmy státního rozpočtu na adresné kompenzování vysokých cen ve prospěch nejzranitelnějších a na snižování zadlužení státu. To by však musela vláda vsadit na systém, což je pro ni stále více a více cizí slovo, konstatoval Hajko.
