Prudce rostoucí spotřebitelské ceny v Německu přiměly mnohé sociálně slabší skupiny, aby vyhledaly pomoc. potravinové banky. TASR o tom informuje na základě zprávy AFP.
I německá důchodkyně Gabriele Washahová čeká ve frontě, aby si koupila zlevněnou mrkev či jogurty těsně po datu spotřeby. Jelikož životní náklady v celé Evropě prudce stoupají, 65letá prodavačka v důchodu je jednou z mnoha Němců, kteří se obracejí na potravinové banky, aby vyžili.
„Někdy jdu domů z obchodu téměř s pláčem, protože si to už nemůžu dovolit,“ řekla agentuře AFP před řadou stánků v Bernau nedaleko Berlína.
Potravinová banka, která se nachází v uličce za velkým supermarketem, prodává za výrazně snížené ceny potraviny darované supermarkety, jakož i levná hotová jídla. Zákazníci si zde mohou vyzvednout plný vozík jídla za zhruba 30 eur.
Pro Washahovou to znamená chléb, máslo a její oblíbený sendvič s klobáskou, „která dříve stála 99 centů, ale nyní někdy stojí více než 2 eura“.
Inflace v Německu, poháněná válkou na Ukrajině, v květnu vyskočila na 7,9 %, což je její nejvyšší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990.
Poptávka po potravinových bankách v celé zemi se od začátku roku výrazně zvýšila a v některých oblastech se zdvojnásobila, uvedla mluvčí sítě potravinových bank Tafel.
V Německu existuje přibližně 1000 takových programů, které provozují dobrovolníci a jsou k dispozici zákazníkům na základě jejich finanční situace.
Potraviny, i když jsou darovány, se stále prodávají, ne rozdávají zákazníkům zadarmo, protože Tafel musí pokrýt provozní náklady, včetně nájemného a elektřiny. Organizace musela také zvýšit ceny, protože její provozní náklady vzrostly.
Vláda, ve snaze zmírnit tlak na omezené finance domácností, snížila daně z pohonných hmot, drasticky zredukovala ceny ve veřejné dopravě a všem daňovým poplatníkům přislíbila jednorázovou platbu ve výši 300 eur.
Na 69-letého důchodce Petra Behma to však neudělalo dojem. „Nevím, kam směřuje pomoc vlády,“ řekl.
Dokonce i samotné potravinové banky pociťují důsledky prudkého růstu inflace.
„Některé ceny jsme museli zvýšit o 20 nebo 50 centů, protože potřebujeme peníze na doplnění zásob,“ řekla Malina Jankowá, manažerka potravinové banky Bernau.
K důchodcům a nezaměstnaným se nyní staví do řad i ukrajinští uprchlíci.
Některé potravinové banky v Německu příliv zákazníků ochromil a musely odmítnout nové příchozí, nebo přidělovat potraviny, které distribuují.
„Už dlouho žádáme vládu o zákon, který by přinutil supermarkety rozdávat své neprodané potraviny,“ řekl Norbert Weich, předseda potravinové banky.
Podle studie charitativní organizace Deutscher Paritätische Wohlfahrtsverband z prosince 2021 v předchozím roce 2020 žilo přibližně 16 % Němců nebo více než 13 milionů lidí pod hranicí chudoby.
